WHW den 2. a 3.

WHW den 2.

Balmaha → Beinglas

36,5 km; Pivko? Bylo!

Královský ráno na treku v kavárně v podobě kafíčka a double bacon brioche! Což nebyla houska se slaninou, ale slanina s houskou. Balík si tam vyhlídnul jednu hezkou Francouzku, ale jelikož měla na sobě džíny a vůbec nebyla lightweight, tak jsme ji tam museli nechat. Během dne jsme topili pod kotlem co to šlo. A když zrovna ne, tak jsme tam posílali škopky. Celou dobu cesta vedla podél jezera Loch Lomond a střídavě stoupala a klesala. Ke konci dne jsme potkali úplně vyřízenou paní z Kanady, která sotva pletla nohama a německýho kluka co jí pomáhal existovat. Dovedli jsme ji do kempu, kde nás všechny pozvala na škopek. Ovšem nic není tak řůžové, jak by se zdálo. Po fajn večeru jsme šli stavět stan, což ale vypadalo spíš jako předem prohraný souboj s midges.

Motto dne: „Pivo má spoustu kladných vlastností, ale rozhodně mezi ně nepatří skill vypít samo sebe.“ (Mikeš 2019)

WHW den 3.

Beinglas → Bridge of Orchy 30,7 km; Pivko? Bylo!

Nejrychlejší den ever. Včerejší randálek se na nás podepsal, takže jsme do sebe naklopili snídani a vycházeli až po desátý. Během dopoledne jsme předehnali většinu lidí, kteří vycházeli z Beiglasu jako my. Před Tyndrumem jsme zastavili na jidlo a zjistili, že naše instantní boloňské špagety neobsahují žádné špagety, ale je to pouze boloňská omáčka. No a tak se stalo, že jsme si ve dvou vpálili litr bolognese. V Tyndrumu jsme si dali zatím nejlepší pívo Maltsmiths a po cestě do Bridge of Orchy jsme zažili pořádný skotský počasí = vítr a déšť, kterej ať jdete jakýmkoli směrem, tak pálí přímo do ksichtu.