Zase po roce vyrazila trekařská parta do Krkonoš, tentokrát do zimních a pořádně studených. Mlha, mráz, vítr, obzvlášť při tomhle počasí, které tam panovalo, člověk ocení otevřenou boudu, svářo, škopek a příjemnou obsluhu. A tak se nám stalo, že jsme celej první den šli bez oběda (Labská i Vrbatova bouda byla zavřená), na suchu a s omrzlými obličeji po hřebenech. Větrem ošlehaná parta hladovejch a žíznivejch trekařů pak s přicházející tmou zapadla do Dvořákovy boudy. Obsluha příjemná asi jako puchejř na patě, ale nějaký škopky a papání jsme tam poslali.
Druhy den ráno se vstávalo těžko, ostatně jako každý den v tuhle roční dobu, nicméně nebylo to nic tak strašnýho, co by nespravil poctivej randálek po hřebeni s občasným výhledem do Polska. Dobrou náladu i tempo nerozhodily ani kamenný mohyly na Poledním kameni. Wielki a Maly Staw jsme pak přes mlhu bohužel nespatřili, ale ceny na jídeláku na Luční boudě už jsme přehlédnout nemohli. :D Jak to tak ale chodí, v takový zimě na hajku je ti jedno, kolik co stojí. Prostě si to dáš. Luční bouda má prostě svůj svět a jestli tam někdo za jednu návštěvu nechal míň než pětikilo, tak ho obdivuju. Přes Kozí hřbety jsme se pak doslova doklouzali do Špindlu.
Příjemný ubytování během celýho víkendu poskytla chata Školička na Davidovkách s vtipným boudařem, panem Přémou. Můj novej batoh od Rebeltu jsem skvěle otestoval, hezky hřál na zádech a povídal si se mnou. :D Tak zase příští rok, parto. Bylo to bezva. :)
Randálům zdar!
Kuboj a jeho batoh
Trasa v sobotu:
Trasa v neděli:
Comentarios