VDT (přídavek) den 48. + 49. (41 km + 31,6 km; celkem: 1619,8 km)

Lazaropole → Novo Selo → Ohrid

VELKÝ FINÁLE, TISÍCÍ MÍLE A PŘÍCHOD K OHRIDSKÝMU JEZERU

Z Lazaropole vycházím s jedinou myšlenkou v hlavě - dneska mám před sebou výstup na Babin srt (2241 m n. m.), což je moje poslední hora na trailu. Při výstupu z Gari potkávám skupinku místních day-hikerů. Ivan, Dragan a Magdalena vyrazili taky na vrchol. Pár kilometrů jdeme spolu a povídáme. Pak se ale trhám a po travnatý planině tam hážu kubojovský tempo, který mi po zdolání vrcholu zařídí úplně první výhled na Ohridský jezero. „Támhle chci končit, už je to asi jen 50 km!“ říkám si v hlavě. Od tý doby se Ohrid neustále přibližoval a já měl v hlavě docházecí myšlenky. Ten den jsem to dotáhnul až k vesničce Novo Selo, kde jsem chtěl kousek od silnice složit hlavu. Postavim tarp a pak zaregistruju, že kolem mě dokola jezdí nějaký auto a svítí na mě baterkou. Uplně jsem si řikal, že mě tu teď někdo den před koncem okrade, odpráskne a budu mít po po trailu. Auto pak přijelo blíž a chlápek měl v ruce baterku a vedle sebe pušku. Myslel si, že jsem upchlík, tak to přijel zkotrolovat. Tady v Makedonii je jich totiž docela dost. Sice jsem do Makedonie přišel přes hory ilegálně, ale na uprchlíky ze Západu a ještě k tomu z Česka, jsou tu hodní. 😄

Poslední den na trailu vyrážím už v 6:45. Snídám za chůze dva maxi croissanty a redbull. Do cíle zbývá něco kolem 30 km. Až na jednu sekci, kdy jsem se prodíral opět zaroslym trailem se šlo na pohůdku. Užíval jsem si každý krok, poslouchal svojí oblíbenou hudbu, občas jsem se prostě jen tak culil a párkrát jsem měl i slzy v očích. Tisící míli (1609 km) jsem překročil u vesničky Vapila. Pak už to bylo jen kousek k jezeru. Začalo mi docházet, co jsem to vlastně udělal. A když jsem pak do toho průzračnýho jezera skočil, řekl jsem si:

„Je konec, přešel jsem Balkán!“

Teď tu dva dny budu koukat na to krásný tektonický jezero, odpočívat a až trochu vystřízlivim z tý euforie, tak napíšu nějaký shrnutí.

PS: Pokud se neozvu, tak je možný, že jsem vzal batoh a pokračuju do Atén. Ne to ne, kecám, nikam už nejdu. Asi tomu nebudete věřit, ale trochu mě bolej nohy. 😄