VDT den 18. + 19. (40,2 km + 0 km; celkem: 621,9 km)

Ježević → Obrovac Sinjski

JEDNODUCHEJ DEN PO ASFIČI A KÁTINO LOUČENÍ S TRAILEM

Ráno jsme se s Káťou probudili do dne, kdy nás čekal jenom asfič a vzdalování se od Dinary. Šlo se celý den podél řeky Cetiny více méně po rovině a tak se prakticky nic zajímavýho kromě koupačky ve vodní nádrži Perućko jezero nedělo. Jen jeden moment bych vypíchnul - potkali jsme první thru-hikerku v protisměru. Sympatická Slovinka Katarina, který je 47 let, si vesele sama vykračuje s Mariposou na zádech a když nás vidí je úplně nadšená. Byli jsme pro ní první thru-hikeři na trailu a tak jsme chvilku pokecali. Jakmile trousí slova chvály k mapám.cz, které na trailu používá, cítíme hrdost. Zanedlouho se loučíme a valíme dál do našeho dnešního cíle, do Obrovace.

Jakmile jsme kolem 17:30 dorazili do Obrovace, už jsme oba s Káťou věděli, že to pro nás byl poslední společný den na trailu. Káťa se po dlouhodobých problémech s kotníkem rozhodla ukončit svoje putování po Via Dinarice. Vzhledem k tomu, že to byl pro ní první long distance, je poctivě odrandálovaných 620 trailových kilometrů obrovskej úspěch. Za těch 19 dní si prošla spoustou náročných chvílí, nikdy to nevzdala a šlapala dál. Až do teď. Káťo, díky za všechno, co jsme na trailu spolu zažili a třeba zase někdy spolu něco šlápnem!

Z Obrovace jsme se dopravili do Splitu, odkud jede Káťa domů a já si tu musím v pondělí ráno zařídit test na Covid, aby mě pustili do Bosny a Hercegoviny. Jinak upřímně, i když u mě zatím psychicky všecko maká jak má, tak zdravotně už to tak veselý neni. Na pravym palci na noze mám docela dost bolestivej zánět nehtovýho lůžka, takže mi návštěva lékárny ve Splitu opravdu přišla vhod. Snad se to co nejdříve zlepší. Od zítra už budu na zbylých 1000 km zase sám stejně jako loni v Pyrenejích. Jsem zvědavej, co mi cestovatelskej osud připravý tentokrát.