Každý rok před velkym trailem si dávám něco jako "treninkovej randálek" a jelikož už zítra večer beru svůj batůžek a vyrážím do Alp na GR 5, bylo potřeba se někde proběhnout. Tentokrát padla volba na mnou dlouho opomíjený Orlický hory. 82 km dlouhou trasu jsem si naplánoval na dva dny z Náchoda, přes Olešnici a celý hřeben Orliček až do Jablonného nad Orlicí.
Když jsem se první den ráno nad Náchodem sbíral, nebyl jsem úplně ve formě. V pomyšlení na pořádně počet kiláčků po dlouhý době, jsem ale pookřál a chytil svoje tempo. Před Peklem jsem potkal hikerský pár, který vyrazil na svůj první dlouhý trail po Via Czechia, tak jsem předal pár zkušeností a posilněn Rampušákem 11° jsem valil kolem řeky Olešenky. Po obědě v Olešnici jsem stoupal parádním kopcem na hřeben. To byla naprostá fantazie. Posekaný louky, balíky, fenomenální mračnost, v pozadí za mnou Krkonoše. Připadal jsem si jak v jiným světě. Taky jsem po dlouhý době konečně neslyšel tramvaje, ale traktory, což byla příjemná změna.
Samotný hřeben Orliček není moc členitej, takže je tam spoustu cyklistů dlouhých táhlých rovinek po asfiči nebo grevliči. To mě příliš nebavilo, ale na druhou stranu je tam ta možnost do toho prásknout. Co ale Orličky mají skvělýho, oproti jiným horám, jsou rozhledny. Hned první den jsem byl na třech a úplně nejhezčí s nejlepším výhledem je podle mě Vrchmezí, který mi zase ukázalo tu krásu našeho Česka. 🙂 Dá se říci, že kromě rozhleden a pár hezkých vrcholů je hřeben Orliček docela nudnej, avšak úsek mezi křižovatkou Pod Homolí a Pěticestím je čirá hikerská radost. Tam je jen uzoučká hikerská stezka skrze hřebenový vrchoviště. Bahno všude, ale tak to chodí, to k tomu patří, a tak to mám rád! Dál se už jen klesá a klesá.
Klesání končí u Zemský brány, kde si načernalá Divoká Orlice pohrává s okolním reliéfem. Podél řeky jsem pak pokračoval dál a za Pastvinami jsem se rozloučil s tou Orlicí Divokou, abych na kopci mohl shlížet do údolí té Tiché. Obec Sobkovice je takovej ráj na zemi - zelený čerstvě posekaný louky, roubenky, traktory a výhled na Suchý vrch a Bukovou horu v pozadí. Až tak se mi tam líbilo, že jsem měl potřebu zastavit a říct někomu místnímu, jak moc se mi tam líbí. Zastavil jsem u jedný roubenky, kde byla starší moc milá paní a chválil jsem, co se dalo. Přechod Orlickejch jsem úspěšně zakončil v Jablonném nad Orlicí, kde jsem se vyfelil na náměstí a udělal si k večeři čínskou polívku. 😀
Kdybych to měl hodně shrnout, tak to, že jsem si dal 14 dní před trailem každodenní běžeckej trenink, mě nakoplo do solidní formy. 2 dny v Orlickejch a 82 km s průměrnou rychlostí 5,7 km/h mluví za vše. Totální posedlost kilákama a tím pocitem z chůze se projevila okamžitě. 3/4 roku jsem prakticky (až na pár výjimek) seděl na zadku a nedělal dostatečně to, co mě baví. Teď to začíná, je to tu zas, tělo maká jak má. Kuboj je ready na GR 5 💪🏻, Alpy budou naše!
Randálům zdar!
Kuboj
Trasa zde
Den 1.
Den 2.
Comments