PŘECHOD HRUBÉHO JESENÍKU

Tento víkend jsme s mým dobrým kamarádem Jiříkem, alias Balíkem vyrazili na přechod hřebenovky Hrubého Jeseníku. Vyrazili jsme v pátek na státní svátek naprosto přecpaným rychlíkem směr Zábřeh na Moravě. Během cesty jsme se tísnili s jeptiškou na kraji vagónu u hajzlů a zakusovali jsme famózní snídani z Burgráče. Naštěstí jsme měli s sebou každý 3 ks Rádi 12 Gasta, který tu úmornou cestu uspíšil. Ani jsme se nenadáli a byli jsme v Šumpáči a následně před motorestem Na Skřítku,kde náš trek začínal. Obtěžkáni řízky a moravskými vrabci jsme se škrábali nad horní hranici lesa, abychom se při západu Slunce mohli kochat krásnou jesenickou horskou přírodou. Večer končil ochutnáváním pohrocené pálenky náhodných opavských spolunocležníků v turistickém přístřešku u Jelení studánky.

V sobotu ráno jsme vyráželi na trek kolem 8 ráno a za silného a studeného větru jsme přešli namrzlé Vysoké Hole přes Petrovy kameny až na chatu Barborka. Posíleni porcičkou grogu jsme randálovali spolu s dalšími davy turistů až na nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku - Praděd (1492 m n. m.). Naše nezkrotné trekařské vášně vzaly za své a zbytek hřebene k Červernohorskému sedlu jsme zbouchli ještě před obědem. 19 kilometrů dopolední štace jsme spláchli dvěma holbáckýma Šeráčkama. Na obědě jsme se seznámili se starším párem z Jižní Moravy. Zdáli se na první pohled v pohodě, ale poté co jsme slyšeli výroky „zlatý komunisti“, „špatná EU, co nám všecko zakazuje“ a „vy tady snad chcete ty černý tlamy?“, jsme rázem přestali poslouchat. Naštěstí jsme poté rychle dojedli a pokračovali nahoru na hřeben směrem na Keprník. Keprník (1423 m n. m.) je dle mého asi ten nejhezčí vrchol pohoří s dominantním mrazovým srubem na vrcholu, odkud bylo vidět na celé širé okolí. Z Keprníku jsme klesli kolem vrcholu Šerák do Ramzové. Stopař kilometrů se mi zastavil na čísle 32,5. Po příchodu jsme to chtěli oslavit holbáckým pivem Šerák, když už jsme z toho vrcholu, po kterém se to pivo jmenuje, sešli. K našemu hlubokému zklamání jsme dostali akorát nechutnej smíchovskej Staráč.. Po tomto nezážitku jsme rádi nakonec zapluli někam do lesa do stanu.

Nedělní probuzení bylo příjemné, jelikož jsme věděli, že náš aktuální plán nás zavede do Hanušovic do pivovarské restaurace, kde jsme chtěli ochutnat všechny druhy Holbiček. Po desáté jsme netrpělivě čekali před restaurací a těšili se na pořádnej posttrekovací pivní zážitek. Lámali jsme tam jedno degustační za druhým a bylo nám hezky. Tím jsme krásně zakončili příjemný pivařsko-trekovací prodloužený víkend.