(dnes 26,8 km; ↑ 1219 m, ↓ 1948 m; celkem 144,1 km) Col de la Marrana → Bolquère
FANTASTICKÁ HŘEBENOVKA BASTIMENTS
Budík v 5 ráno a rychle zabalit věci ještě po tmě. Potřebujeme dneska začít brzo, abychom nechytli odpolední slejvák na hřebeni. Před šestou vycházíme, je slušná kosa a my se odpojujem od hlavního HRP a chystáme se na náročnější variantu přes vrcholy. Po chvíli do nás začnou pouštět energii sluneční paprsky. Náš první východ slunce na trailu nemohl být hezčí. Stoupáme výš, stejně jako sluníčko, a v 7:30 už stojíme na vrcholu hory Bastimens (2881 m n. m.). Vidíme tak strašně moc daleko. Na tohle jsme se přesně těšili. Tohle je HRP, o kterym jsme tak snili!
Hřeben pokračuje dál náročnym terénem. Skáčeme přes kameny, traverzujeme po nakloněných skalách a kocháme se. Všecko maká, jak má, každej krok si užívám a chvilkama si připadám jako kamzík. Během několika hodin zdoláme vrcholy Pic de Freser (2834 m n. m.), Pic de I’Infern (2869 m n. m.), Pic dels Gorgs (2791 m n. m.) a Pic Superior de la Vaca (2820 m n. m.). V hlavě se mi neustále vrací výhled z Pic de I’Infern směrem k severu (první fotka). Takovou krásu prostě nejde vymyslet. Tohle umí vytvořit jen matka příroda a geomorfologie to dokáže popsat. Fascinace!
U Pic Inferior de la Vaca (2826 m n. m.) se napojujeme na HRP a GR 11 a zbývají nám ještě tři vrcholy. Hřebenovka je fantastická, ale počasí se dle předpovědi má kazit a taky se tak děje. Po chvíli už nevidíme vůbec nic, zvedá se vítr a začíná poprchávat. Volíme variantu stezky údolím řeky Coma d’Eina. Užasnej vodní tok, plnej peřejnatých úseků a tůní, do kterých bychom nejradši jumpli, kdyby nebyla taková zima. Kolem nás běhají marmoťácííí a my klesáme níž a níž.
Po pár kilometrech v dešti po asfiči docházíme do Bolquère. Všecko je zavřený až na jednu restauraci kam okamžitě zaplujem. Objednáváme opět tříchodový menu - salát, žebra, zakyska s malinama a zalejváme to pivkama. Obsluhuje nás Francouzka, která k našemu překvapení, umí perfektně anglicky. Podle našeho vzhledu a zápachu okamžitě poznává, že jdeme Áž Er Pé a taky přesně ví, kde máme v plánu spát. Přístřešky stavíme ve větru vedle místního kostela. Nad náma bijou do bronzu a my vyčerpáním usínáme.
Randálům zdar! Kuboj Marmoťák
Comments