(13,3 km; ↑ 692 m, ↓ 1295 m; celkem 642,4 km) Lac de Peyreget → Candanchú
TERÉN UŽ SE ZJEDNODUŠUJE A POCTIVEJ NERO DAY V CANDANCHÚ
Ráno doháníme jeden francouzskej pár, kterej nás před tím předběhl zrovna, když jsme balili. Jdou taky HRP, akorát jen sekci z Gavernie. Kolem nás se honí bouřková oblačnost a oni vypadají, že se ji celkem bojí. Koukám na předpověď a radar na Meteoblue a vypadá to dobře. Do Candanchú to stihneme docvaknout včas. Jediný sedlo dne Col de Moines (2168 m n. m.) zvládáme udělat ještě před polednem. Ten terén je jednoduchej oproti předchozím dnům a tak opět nazývám dnešek odpočinkovým dnem. Odpočinkový den je pro mě vždy, když v něm nejsou jednorázový stoupání 500 m+. Potkáváme spoustu Déháček, kteří kroutí očima, když kolem nich běžíme, ale na to už jsme si tu docela zvykli. U Purto Astún si kupujeme jednu Estrellu Galíciu do hikerskýho drivu a do Candanchú to už dobíháme po silnici s lahváčem v ruce.
V Candanchú probíhá pravý a nefalšováný Nero day. Nejprve zaplujem na oběd do místní restaurace, kde nabíjíme a objednáme pivka, salát s obrovskýma rajčatama a buvolí mozzarelou a dva velký burgery. Potom, co to sníme, dáváme ještě pár dalších pivek, gin tonic v obrovských sklenicích a doháníme reporty. K večeru se přesouváme do supermarketu, dokupujem zásoby, dnešní večeři a taky nějaký to pití (litr Beefeatera) a pár pivek na posilněnou. Beefa si bereme pro naše pravidelně nepravidelný "brífinky". To jsou chvíle, kdy vezmeme mobil, načítá se trasa a plánuje se, kde se případně sejdeme. K tomu se tam pošle jeden panáček. Beefa tentokrát měli jenom velkýho litrovýho, což zní jako zbytečný géčka, ale jak já obvykle říkám - alkoholu není nikdy moc, jeho jedině málo a když je ho nějakou náhodou moc, je to investice do budoucna.
Uprostřed Candanchú je dětský hřiště, kde mají vodu a pěkný sezení. Žádnej zákaz čehokoli u toho hřiště není a tak se vrháme na pravý český pofel. Obsazujeme sezení, vaříme těstoviny a brífujem. Najednou jde kolem ten francouzský pár, který jsme potkali ráno. Zvedáme flašku, jestli si s námi nechtějí dát panáka. Holčině se rozsvítily oči a už si to štrádila směrem k nám, klučina se taky přidal. Uhodili jsme hřebíček na hlavičku. Sofie a Sebastian jsou hikeři začátečníci z Paříže a s sebou v báglu mají velice reprezentativní francouzský bar. Sebastian vytahuje alpskou Génépi a Pastis. No.. skončilo to tak, že jsme vypili všechny jejich zásoby a přes půllitr našeho Beefa a skvěle jsme si pokecali a nasmáli se. Sotva jsem si zvládnul postavit svůj Gossamer Gear The One vedle červený skluzavky a ulehám ke spánku.
Už po několikátý v životě se utvrzuju, jak moc je alkohol dobrej socializační prvek. Jsem zvědavej, jestli ráno budu schopnej něco dělat.
Na závěr krátká z citace z mýho oblíbenýho filmu Sněženky a machři:
„To to bez toho pití ani chvíli nevydržíte?“
„Tady nejde vo to pití, tady jde vo ten pocit se napít, vo tu svobodu.“
Randálům zdar! Kuboj Marmoťák . . . #hrp #hauteroutepyrenees #pyrenees #hrpultimatecrown2022
Comments