(16,9 km; ↑ 2365 m, ↓ 1786 m; celkem 528,3 km) Cirque de Gavernie → Refugio de Góriz
OD ROLANDOVY BRÁNY NA MONTE PERDIDO (3355 m n. m.), KORUNA PYRENEJÍ ZAVRŠENA!
Jeden z nejhezčích dní tady v Pyráčích začal lezením po téměř kolmé karové stěně Cirque de Gavernie. Na její horní hraně snídáme a z ničeho nic se pár stovek metrů od nás trhá kus skály a my v přímém přenosu pozorujeme poměrně solidní svahový proces zvaný skalní řícení. Krásná podívaná! Nad karem se nám pak otevře nádherná vysokohorská krajina, jejíž vývoj formuje kromě exogenních procesů i strukturní uložení hornin. Na Refuge de Saradets se to hemží déháčkama (day hikers). Bodeť by ne, Rolandova brána je pořádný lákadlo a je jedno, jestli vás k ní zrovna přivedlo přečtení eposu Píseň o Rolandovi (neznámý autor) nebo skript Obecná geomorfologie (Demek 1987). Brána byla tak famózní, že v nás podnítila tvorbu vlastního eposu zvaného Vznik bájné Rolandovy brány, při jehož vymýšlení jsme se několik desítek minut řezali smíchy (viz naše stories).
Za bránou nás vítá novej svět a zároveň národní park Ordesa y Monte Perdido. Pouštěli jsme si stále dokola písničku El Condor Pasa (If I Could) od Simon & Garfunkel a krajinou kolem hřebene mezi Francií a Španělskem v 3000 m n. m. jsme projížděli jak nůž máslem. Zase jsem si každým svým krokem uvědomoval tu aktuální neuvěřitelnou a zcela jedinečnou svobodu, kterou mi tenhle způsob života nabízí.
Traverz skončil pod třetím nejvyšším vrcholem Pyráčů - Monte Perdido (3355 m n. m.). Tuhle horu jsem už během mojí GR 11 v roce 2019 vylezl, ale chtěl jsem tam prostě znova. Koruna Pyrenejí během jednoho pyrenejskýho traverzu bylo to, po čem jsem toužil, a tak jsme odhodili bágly u jezera Pequeño lago Helado a vyrazili pokořit onu Ztracenou horu. Pouhých 340 m hoření by nebyl takovej problém jako fakt, že se každým krokem člověk sune o půl kroku zpět. I když jsme ten den měli v nohách 2000 m stoupání, touha zdolat Korunu byla silnější. Třetí nejvyšší horu dobíjíme kolem 17:30 hod a ZAVRŠUJEME tím naší Korunu Pyrenejí. Úžasnej pocit a zároveň úžasnej výhled!
Z Perdida klesáme divokou krajinou směrem na Refugio de Góriz, což je jediný místo, kde se dá v týhle části národní parku legálně bivakovat. Během sestupu kolem mě běhají marmoťácí a tak občas posedávám, natáčím a fotím tyhle nejkrásnější a nejroztomilejší zvířata na světě. Občas jedí, jezou z nory do nory, občas se pusinkují, občas pískají, občas pózují, jako by věděli, že budou součástí jednoho krátkého filmu. U Góriz ještě potkáváme Česku Darju, která jde GR 11 od Atlantiku a píšeme vzkazy do jejího deníčku.
Dnešek skvělý, úžasný, skvělý! Prostě skvělýýý! Žiju si tu jako doma, psychicky jsem tu v naprostý komfortní zóně a prožívám nejlepší chvíle svýho života. Jsem vděčnej za každej den, kdy můžu chodit po tomhle světě.
Randálům zdar! Kuboj Marmoťák . . . #hrp #hauteroutepyrenees #pyrenees #hrpultimatecrown2022
Comments