Chalets des Ayes → Ceillac
ZE ZIMY DO TEPLA, Z ÚDOLÍ DO SEDLA
Ráno jsem se probudil ještě před šestou, byla fakt solidní kosa. Hádám, že tak 3-5°C. Vyráželi jsme celkem brzo už v 7:30, protože nás čekalo opět spoustu vejškáčů (dvě sedla) a museli jsme stihnout sámošku v Ceillacu. Ty rána v horách mám vždycky takový pomalý. Člověk do sebe musí hodit spoustu kalorií a pak tělo přemlouvat, aby začlo konečně topit. Dneska mu to moc nešlo a tak jsem se zahřál až s příchodem na první sedlo.
Následovalo dlouhý klesání do La Chalp, který mě moc nebavilo. Většina po nudnym asfiči a všude kolem samý déháčka, který ani nechtěj zdravit. Obědovou pauzu dáváme v malebném Château-Queyras, kde stojí středověký hrad. Okolní krajina je už trošku jiná než v první půlce trailu. Je znát, že se blížíme k moři a tak to tu už voní "středomořsky" po borovicích. Skrze borový les stoupáme odpoledne zase na další hřeben. Tentokrát bylo naopak šílený horko, odhad tak 25°C. Během dne tu máme fakt slušnou teplotní amplitudu kolem 20°C. Ráno ti mrznou prsty, odpoledne se ti smaží kebule.
Kopec byl nakonečnej, ale když se před námi zjevila hora Pointe de la Selle (2745 m n. m.) v celé své kráse (viz úvodní snímek), byly ty propocený vejškáče odpuštěny a my se mohli zase kochat. Do Ceillacu docházíme zavčasu, dokupujem zásoby, sosáme elektrickou energii v místní restauraci a přemýšlíme nad dalšími dny. Už pozítří by nás měl čekat výstupový den na třítisícovku, kterou jsme si vybrali. Aktuálně máme oba formu jak blázen, tak to bude taková třešnička na dortu.
Randálům zdar! Kuboj
Comments