Modane → Roubion
PODLE GEARU POZNÁŠ ČLOVĚKA & V PŮLCE TRAILU
Ráno z Modane vychází dva voňaví hikeři již tradičně do kopce. Batoh je po delší době zase těžší, a tak ve Valfréjus posílám Redbull a najednou to jde jako po másle. Obědváme těstoviny s boloňskou na Col de la Vallée-Étroite (2438 m n. m.), kde se kromě nás pravděpodobně nají i jiná místní fauna. Káťa totiž neúmyslně nechala část svých těstovin při slévání vody v trávě. Ozvalo se: „Doprdele!“ a já poprvé v životě slyšel Káťu říct nějaký sprostý slovo. Po obědě se procházelo krásnou krajinou která mi, jako již tradičně, připomínala Pyreneje. Vápencové štíty, osypy, krásný potůčky a borový lesy. Bylo to zase krásný, ostatně jako každý den tady.
U Granges de la Vallée Etroite potkáváme hikera, na kterym je na první pohled jasný, že je první skutečnej thru-hiker. Boty Brooks, batoh Osprey Exos, košile, kapsičky od Z-Packs, rukavice. Fabio je Němec, který jde (lépe řečeno valí) Via Alpina Red a má za sebou za 52 dní 2000 km. Když se ho ptáme, co už má za traily za sebou tak tradičně neztrácí čas a sype jen zkratky - PCT, CDT, AT, TA a další. Je to teprve druhej Triple Crowner, kterýho jsem potkal, tak ještě chvilku povídáme, dáváme foto a on zase valí dál. Zajímavá zkušenost.
Pozdě odpo přecházíme ještě jedno sedlo a skrze slepencovou krajinu pak klesáme až do Roubionu. Dnešním dnem jsme se dostali do poloviny našeho trailu. Káťa mi v průběhu několikrát oznamovala, že jsme v 1/10, v 1/6, v 1/3 a teď už je to půlka. Upřímně letos opravdu nechci, aby to tak utíkalo, chci ten trailovej život žít co možná nejdýl to půjde. Přijde mi, že tady skutečně žiju, jsem sám sebou a neustále přichází nějaká novota, kterou hltám a hltám. Těším se tu na každej další den, tak uvidíme, co zítřek.
Randálům zdar! Kuboj
Commentaires