GR 11 - DEN PATNÁCTÝ; 29,6 km (celkem 401,1 km)

Cabaña de Puyamuego → bothy Puen del Corones

PŮLKA TRAILU HOTOVÁ, KUBOJ CHILANEM A ZASLOUŽENÁ PŘÍRODNÍ KOUPEL

„Achilovka je úplně v cajku!“ vykřiknu si ráno po protažení. Jednodušší včerejšek se vyplatil a dneska jsem schopem vyrazit živ a zdráv už v 8:15. Chvillu jdeme s Adeline spolu, protože v týhle části vedou GR 11 a HRP společně. Po pravý ruce máme nádhernej ledovcovej kar hory Posets a zanedlouhou už do nás Slunce opírá svou sílu. V tu chvíli se loučíme. Adeline pokračuje do Francie a já valim pln energie na hřeben Puerto de Chistau (2 572 m n. m.), kde potkávám španělskej pár z Barcelony. Adrian a Laura se podívali na můj batoh s vlajkou a zeptali se mě, jesli jsem Chilan. Nevim jesli si to mysleli proto, že neznaj vlajky států, nebo třeba proto, že vypadám docela snědě, protože jsem se pár dní nemyl a moje nohy a ruce obalený prachem v kombinaci s opálením připomínaj klasickýho Chilana.. To už se asi nedozvím, ale ve finále jsem si s nima dobře pokecal například o pivu, politice, cenách bytů v centru měst, atd. Po cestě dolů do Puen de San Chaime potkávám dva Čechy ve věku husákových dětí, kteří jdou taky GRko a vypadaj dost vybavený, tak klasicky řešíme gear.. Jdou ale pomalu a tak mě pouštěj před sebe.

Najednou chytnu slinu, na jednoduchý cestě přepínám na sportovní režim, a těch 10 km od Refugia Estós dolů do Puen de San Chaime udělám za 1,5 hodiny. Původní plán byl, že tam dneska zůstanu v kempu, dám si konečně sprchu a pošetřím síly. No ale bylo teprv 15 hod a já moc dobře věděl, že jsem nepřijel do Pyrenejí se sprchovat, nýbrž chodit po horách. Dal jsem si tedy v restauraci pizzu, dokoupil zásoby a vyrazil dál. Posilněn pizzou jsem stoupal nahoru až k bothy Puen del Corones, což je takovej horskej přístřešek, kde se dá přespat a ještě k tomu je na fakt pěknym místě. Dneska zůstávám tu a nemusim stavět stan. První co udělám je to, že skočim do řeky se umýt od prachu a pak si na oslavu toho, že jsem ušel už 400 km, udělám Tang s vodou z potoka.